Ali Smithová – Hotel Svět

26.06.2007 – ONDŘEJ HORÁK (LN)

Život na tomto světě lze přirovnat k pobytu v hotelu, říká skotská prozaička Ali Smithová, jejíž román Hotel Svět právě vyšel česky.

Umístit děj románu do hotelu není nijak neotřelé, ale zato prozíravé. Toto prostředí totiž nabízí mnoho příběhů a snadnou možnost je provázat… Někdo si může dovolit bydlet v hotelu. Jiný je zas nucen v hotelu bydlet proto, že pozbyl domova. A pak jsou v hotelu také ti, kteří váženým hostům dávají klíče od pokoje, případně plivou do jídla, které jim doručují na pokoj.

Výchozí bod románu Hotel Svět Ali Smithové (1962) tedy není nijak originální, ale podstatné je, jak se autorka vypořádala se samotným vyplněním této šablony. A Ali Smithová již podruhé českému čtenáři ukazuje, že patří mezi prozaičky, které se v záplavě kvazibestselerů vyplatí udržet v paměti. Před dvěma roky totiž nakladatelství Argo v překladu Viktora Janiše vydalo výbor Jiné povídky a jiné povídky, který čerpal ze stejnojmenné knihy z roku 1999 a rovněž ze souborů Free Love and other stories (1995) a The Whole Story and other stories (2003).

Ostatně, když už jsme u povídek, Hotel Svět by se dal také nahlédnout jako pásmo povídek, které spojuje jediné místo – hotel Globál v jednom nejmenovaném menším britském městě. Je také fakt, že z textů Ali Smithové utkví především určitá nálada, popřípadě detail, jako třeba poslední věta povídky Malé smrti: „Seděly jsme ve světle zapadajícího slunce a čekaly jsme, až uplyne šestadvacet minut.“ To ovšem neznamená, že by autorka nepsala dobré povídky a romány, ba právě naopak.

Ztracení se neztratí

Ali Smithová studovala v Aberdeenu, později psala v Cambridgi doktorát o díle Williama Carlose Williamse a Jamese Joyce. Tuto práci nikdy nedokončila, neboť se rozhodla pro psaní vlastních próz; v Cambridgi však žije dodnes. První jejím románem byl Like (1997), druhým právě přeložený Hotel Svět (2001) a třetím The Accidental (2004, Náhodná), za nějž autorka získala Whitbreadovu cenu pro nejlepší román a jehož český překlad se už připravuje. Již v povídkách převažovaly ženské hrdinky, v Hotelu Svět jsou všechny hlavní postavy rovněž ženské. Ali Smithová se netají homosexualitou a román byl připsán její dlouholeté přítelkyni. Skotská prozaička je ovšem natolik inteligentní autorkou, aby se její texty nezvrhly v nějakou „agitku“ či literaturu pro menšiny.

Vypravěčkami románu jsou Else, bezdomovkyně žebrající před hotelem, Lise, zaměstnaná jako recepční, novinářka Penny, která se v hotelu Globál ubytovala, aby o něm napsala, a Sářina sestra Klára… Sára vypráví první kapitolu románu, a to ze záhrobí. V hotelu pracovala jako pokojská a jednoho dne se vsadila, že se vejde do výtahu na jídlo.

Ali Smithová tedy zvolila velmi efektní úvod – čtenáře je třeba přitáhnout. Cílem skotské autorky však není řetězení efektních scén, daleko spíše zaujme citlivým líčením životního zápasu svých postavoutsiderů. Sára možná mohla být náhradnicí v plavecké reprezentaci, Lise odešla z vysoké a začala pracovat v hotelu, Penny píše do rubriky Styl v Nedělním světě… Bezdomovkyně Else při noční „vycházce“ Penny řekne: „Když víte, že jste ztracená, tak se nemůžete ztratit.“ Což se novinářce líbí – jistěže jen jako slogan.

Onemocnění je radost

U některých postav z povídek Ali Smithové hraje důležitou roli v životě kniha. Tak například v Univerzálním příběhu sledujeme příběh jednoho paperbackového vydání Velkého Gatsbyho F. S. Fitzgeralda. V kapitole Hotelu Svět s názvem Čas budoucí v čase minulém, již vypráví Klára, se zas dočteme: „…ten den jsme četli tu knížku Tess z d’Urbervillů od T. Hardyho &v jedný chvíli tam kouká do zrcadla najednou si pomyslí že všichni známe svoje datum narození ale že každej rok přejdeme bez povšimnutí jiný datum & ani si neuvědomíme co je to za den přitom je ale tohle druhý datum stejně důležitý datum úmrtí…“ I v tomto příběhotvorném momentu si Ali Smithová počíná velice uvolněně, a román tedy žádná literátskost nebrzdí. Zmínit je nutné rovněž český překlad, který vyznívá plynule, v některých pasážích dokonce velmi lahodně.

Hotel Svět vypráví o tom, že jsme osamělí, že tradiční vztahy jsou narušeny. O matce jedné z hlavních postav se píše: „Vznešená trpitelka Deidre. Lisino onemocnění ji ale naplnilo radostí.“ Na druhé straně ovšem román ukazuje, že osamělost či podivínství ještě neznamená nerudnost. V příbězích skotské autorky převažuje křehkost a empatie, která často přichází právě až poté, kdy člověk pozná, že je ztracený, a tak se nemůže ztratit.

Toto poznání přináší na jednu stranu pocit sebeuvědomění, na druhou stranu ovšem přílišná citlivost a sebereflexe zabraňují v „úspěšném životě“ podle obecných měřítek. A také dochází k zapomínání určitých nepodstatných (?) součástí – slov z minulého života -, jak se to děje Sářinu duchovi a bezdomovkyni Else.

Ali Smithová: Hotel Svět. Přeložila Petra Kůsová Argo, Praha 2007, 156 stran.

Scroll to Top