DBC Pierre: Ludmilina lámaná angličtina

21.06.2007 – ONDŘEJ HORÁK (LN)

Ve svých románech vytvořil mnoho příběhů, ten nejzajímavější ale patrně napsal samotným svým životem… Tato fráze se uvádí u některých autorů, jejichž díla zkoušku času nepřečkala, zato životní osudy jejich tvůrce stále atraktivitu nepostrádají. Prozatím by se podobná věta dala použít i u autora skrývajícího se za pseudonymem DBC Pierre.

Peter Finlay (1961) se narodil v Austrálii, poté žil v Mexiku a také v Texasu. Po smrti otce, měnové reformě v Mexiku a také drogové závislosti a gamblerství se budoucí prozaik dostal do velkých problémů a značných dluhů. Z nich jej vytáhla až kniha Vernon Bůh Little. Román vydal Finlay pod pseudonymem D(irty)B(ut)C(lean) Pierre v roce 2003 a získal za něj Man Bookerovu cenu, Bollingerovu cenu a rovněž Whitbreadovu cenu za debut.

Česky vyšla tato „komedie 21. století za účasti smrti“ před dvěma lety. Příběh mladého Vernona z Texasu ukázal autorovy přednosti. K nim patří jistě schopnost stvořit sympatické postavy a také vynikající dialogy. V roce 2005 pak DBC Pierre, nyní pobývající v Německu, vydal svůj druhý román Ludmilina lámaná angličtina, v jehož závěru mimo jiné děkuje „nehoráznému štěstí“.

Klobásy se štěněčíma očima

Zatímco Vernon Bůh Little se točil kolem jediné hlavní postavy, proti níž se spikl bezmála celý svět a snažil se Vernonovi přiřknout hromadnou vraždu ve škole, Pierrova románová druhotina se poněkud rozkročila ve snaze sklenout most mezi bizarností západu a východu.

První dějovou linii totiž obstarávají britská siamská dvojčata Heathovi, Blair Albert a Gordon-Marie řečený pro svou fyziognomii Zajda, kteří po narození vypadali „jako zamotané syrové klobásy s bezelstnýma štěněčíma očima“. Rodiče se jich ihned vzdali a byli odvezeni do ústavu Albion House. Teprve ve třiatřiceti letech od sebe byli odděleni, což ještě více rozkolísalo už tak labilní bratrskou rovnováhu: „Jejich peklo bylo rozděleno na sféry, jaké si představoval Dante – forza a forda. Zatímco Blair disponoval fyzickou silou dvojice – forza -, její mazanost sídlila v Gordonovi, takže si ve většině situací počínal dominantně, ačkoliv byl z dvojčat slabší.“

Po rozdělení jsou dvojčata navíc poslána do Londýna, poprvé mimo areál Albion House. Zatímco Zajda by se nejraději ihned vrátil, Blair je celý žhavý do práce, do nástrah velkoměsta, a hlavně hledá dívku svého srdce. Se srdcem má údajně problémy i Zajda, fyzicky slabší a navíc věčně polehávající ve vaně a pokuřující. Blair se od něj ale nechce nechat vydírat: „Prostě pokračuj v té své srdeční příhodě. A kdyby volali z práce, jsem na průzkumu terénu.“

Snad bude pomerančová fanta

Druhým příběhem je ten Ludmilin v Ublilsku kdesi na Kavkazu. Spouštěčem dalších událostí je smrt jejího dědečka, jenž se ji předtím pokouší znásilnit. Když se znásilnění povede, bude večer chleba, když bude Ludmila ještě vstřícnější, bude třeba i vepřové: „A jestliže přidá vášnivé výkřiky, snad bude také pomerančová fanta.“ Ludmila se poté vydává na cestu a také dvojčata poprvé vyzkoušejí možnosti letecké dopravy. Jejich cesty se tedy protnou, neboť autor si to tak přál.

V Ludmilině lámané angličtině DBC Pierre projevil velkou zálibu v košatých přirovnáních a vůbec v bizarnosti. V jednotlivostech tak román málokdy nudí, jako celek už však tak svěže nepůsobí. O dílo, jež by člověku změnilo život, se rozhodně nejedná, k vodě je však dobré, neboť Pierrovy svižné dialogy jsou na vnímání nenáročné, avšak zábavné. Hlavně je ale Ludmilina lámaná angličtina dalším střípkem do „srdeční příhody“ o tom, jak se ze ztracené existence stal pilný autor DBC Pierre.

DBC Pierre: Ludmilina lámaná angličtina. Přeložil Michal Prokop Odeon, Praha 2007, 288 stran.