Michal Hvorecký – Lovci & sběrači

08.11.2003 – JAN DĚKANOVSKÝ (LN)

Kolik slovenských spisovatelů má dnes šanci oslovit českého čtenáře? A kolik jich český čtenář vůbec zná? Kolik slovenských knih bylo v poslední době přeloženo do češtiny? Neradostnou bilanci může vylepšit překlad druhé knížky mladého slovenského prozaika Michala Hvoreckého.

Pokud dnes chcete patřit k undergroundu, jděte na to přes mainstream. Chcete-li se zařadit do mainstreamu, musíte být pevně spjatí s undergroundem, říká hrdinka jedné z próz zařazených do povídkové knihy Lovci & sběrači.
Tyto věty se docela hodí pro začlenění Hvoreckého tvorby do literárního kontextu. Student estetiky, publicista, recenzent, organizátor hudebních akcí, reklamní textař a především originální prozaik Michal Hvorecký (1976) debutoval v roce 1998 povídkovou sbírkou Silný pocit čistoty. O tři roky později vyšli na Slovensku Lovci & zberači a letos v létě vydal autor svůj první román Posledný hit. Výše citované věty by bylo možné s jistou dávkou cynismu prezentovat jako eventuální autorovo krédo. Přes snahy kritiků zařadit Hvoreckého do některé příhodné škatulky je totiž zjevné, že pokoušet se o čistě žánrové vymezení autorovy literární působnosti znamená usilovat o nemožné.
Jistě, v autorových textech lze vystopovat zjevné inspirace, formální postupy a odkazy na menšinové žánry, jako jsou kyberpunk a sci-fi. Ale jeho prózy takové úzké rámce přesahují a stávají se díky tomu přístupnými a přitažlivými pro širokou čtenářskou obec. Pro své nepřehlédnutelné kořeny je stále ještě přijímají zarputilí fanoušci žánru a tytéž kořeny jsou současně ozvláštňujícím elementem jeho tvorby, jíž autor šokoval a nadchl slovenskou literární scénu.

Věty o spříznění undergroundu s mainstreamem mohou symbolizovat i počátky autorova literárního usilování. Tehdy se Hvoreckého patronem stal český spisovatel a filozof Egon Bondy. Záhy rozpoznal talent mladého autora a pokoušel se prosadit Hvoreckého prvotinu k vydání. I nadále má tento někdejší guru českého undergroundu pro Hvoreckého jen slova uznání a cení si jeho pečlivosti a soustředěnosti v tvůrčí práci. Sluší se ještě poznamenat, že citované věty přísluší k pasáži, která je jak dokládá v zasvěceném doslovu Ivan Adamovič – parafrází odstavce z povídky Johnny Mnemonic Williama Gibsona. Aluze tohoto druhu jsou pro Hvoreckého příznačné a je jich v jeho textech rozeseto povícero.

Smrt vteřinovým lepidlem

Michal Hvorecký rozvířil stojaté vody již svým debutem. Najdeme v něm texty, jež lze skutečně označit jako sci-fi, ale nejvýraznější prózou je titulní povídka. Příběh gymnazisty – zčásti intelektuála, zčásti otupělého odchovance světa popkultury – je prodchnut cynismem a nihilismem. Od tehdy jednadvacetiletého autora bychom mohli očekávat zachycení vzpoury vůči rodičům či společnosti, ale dočkáme se nejvýš zlomyslností vůči stařence v tramvaji a skrytého pohrdání vlastním dědečkem.

Zlomem v ději a branou, za níž se Hvoreckého hrdina i autor sám ocitají v jiném, nejednoznačném světě, se stává bizarní vražda. Hrdina vynalézavě sprovodí ze světa spolužačku pomocí vteřinového lepidla. Tento svévolný a ohavný čin, který rozezlil i některé recenzenty, se ale stává zrcadlem, v němž se náhle zjeví rysy společnosti v nečekané podobě. Motivem, kterým se Hvorecký definitivně zařazuje do širokého záběru postmoderní prózy, je následná suverénní relativizace takového činu. Proč by měl pachatel pociťovat výčitky, když i nejvyšší představitelé státu mají nějaké to máslo na hlavě? A není taková vynalézavá vražda s nespornými estetickými atributy uměleckým dílem? Vše přece závisí na interpretaci. Přejí-li si to média, lze z vraha udělat oběť a osobu hodnou obdivu. Takový tón a způsob reflexe už předznamenává Hvoreckého směřování, které se plně projevilo v jeho druhé knížce.

Reklama potřebuje vraždu

Soubor pěti próz Lovci & sběrači otevírá povídka První vítězství hypermarketů. Většina textu zachycuje procházku mezi regály nového obchodního domu. To, co mnozí z nás pravidelně vnímají zpoza madla nákupního vozíku, sledujeme očima zasvěceného komentátora – vedoucího prodejny. Seznamujeme se konkrétně nejen s nekonečnou a lákavou přehlídkou zboží, ale poučíme se o marketingových strategiích, které přidělují každému produktu přesně definované místo. Striktně stanovený a odůvodněný řád, který opět nepostrádá dekadentní estetické vyznění, je ale narušen prvními nakupujícími. Žádoucí neodolatelnost nabízeného zboží se stává rozbuškou archaických pudů a chrám konzumního hédonismu se mění v místo boje o kořist. Vzpomeneme-li si na nedávné záběry z otevření jistého pražského obchodu s elektronikou, ztrácí ale autorova hyperbola rázem na vzepětí.

Jiným tématem vybraným ze světa popkultury je otázka závislosti diváka na televizních pořadech, nebo třeba problematika vzniku ikon a jejich následného vzývání a zbožštění. Autor se v povídce Berlin zaměřuje na oblast modelingu. Předvídá dobu, kdy obrazy éterických a až příliš dokonalých bytostí začnou nudit. Časopis Harper’s Bazaar přešel pod správu koncernu Microsoft-Warner Bros a transformoval se na obrázkový časopis pro děti, ilustruje autor vizi budoucnosti konkrétním poukazem na existující obchodní značky a firemní názvy. Ze zavržené dosavadní ikonografie ale vzápětí povstane nová, jejíž první představitelkou je mladičká Berlin. Estetická měřítka se obrátí. Neholené nohy a podpaží, žádný makeup, chování a pohyby bez kultivace se mají stát novou normou. Dosáhneli ale ikona vrcholu popularity, který již nelze překonat, nezbývá jejím tvůrcům než přemýšlet, jak ji ještě naposledy zpeněžit. Řešení je nabíledni: Smrt ikony může být ještě silnějším příběhem než její život…

Bratislava-Wilsonov

Mysterium Nejhorší zločin ve Wilsonově se duchu knihy značně vymyká. Poetikou strašidelných příběhů 19. století vypráví autor příběh z 20. let století minulého. Dějištěm je Bratislava, kterou na základě epizodické historické samostatnosti pod patronací Woodrowa Wilsona nechává autor existovat jako tajuplný Wilsonov. Série vražd, svérázné vyšetřovací metody agenta FBI, laická udivenost jeho watsonovského partnera, magie, tajemné symboly, davy sváděné démony, ale i zařazené ilustrace a dobové fotografie – to jsou atributy podivuhodné a mnohoznačně vyznívající historky. Rebelantskou pověst obyvatel slovenské metropole konfrontuje autor s přitažlivostí a svůdností démonů. Výsledkem může být univerzální poselství, jak nebezpečné je v každé době podléhat ideologiím a populistickým svodům.

Hvorecký sice různé aspekty globalizovaného světa, konzumní společnosti a popkultury mnohdy podává s ironickou nadsázkou, ale právě hyperbola ukazuje fenomény a mechanismy našeho světa v ostřejších konturách. Futurologické vize, pro žánr sci-fi příznačné, omezuje autor na některá ozvláštnění reálií svých příběhů. Nesporně přispívají k působivosti textu, ale nezdají se vlastně nepravděpodobné. Živí lidé jako figuranti při crash-testech, pojmenování ulic názvy bohatých firem, praktiky, při nichž jsou vyvolávány a využívány střety antagonistických skupin lidí k další prosperitě obchodních společností – to vše vlastně nezní neuvěřitelně. V tomto ohledu představuje esenciální a modelový příklad poslední a nejrozsáhlejší próza knihy – Brand party. Za zmínku stojí například čtenářsky atraktivní pasáž, v níž se hrdinka účastní konkursu na nové, neznámé pracovní místo. Sportovní výkon, který je hlavní náplní zkoušky, už coby okrajový společenský fenomén zcela splývá s institucionalizovanou formou soutěživosti – podnikáním dravé, bohaté firmy.

Hvorecký se ve svých prózách zpravidla nepouští do hlubší psychologické introspekce postav. Zaměřuje se na okolní svět. Jeho prózy lze číst i jako svérázné sociologické studie. Autor s širokým rozhledem navíc ve svých postřezích staví na znalosti různých sociologických teorií a reálií i slangu mnoha oborů a subkultur. Přes všudypřítomnou ironii a častý úšklebek nad stavem dnešního světa nelze Hvoreckému přisuzovat ani minimum sklonů k mesiášství. Na budování světa popkultury se ostatně jako reklamní textař aktivně podílí a podle slovenského vydání knihy je autorovo jméno registrováno jako obchodní známka. Hvoreckého hlavní ambicí je o našem světě vyprávět a reflektovat jej. Dělá to s mimořádnou invencí a přesvědčivostí.

Michal Hvorecký: Lovci & sběrači. PŘEKLAD: Ivan Brůha. FORMÁT: 256 stran, 20x13cm, česky, vázaná vazba, 300gr. VYŠLO: 2003