Pascal Bruckner – Hořký měsíc
05.08.2003 – ALEŠ KNAPP (MF)
Už podruhé se pražské Motto záslužně chopilo knihy světově uznávaného francouzského prozaika a esejisty Pascala Brucknera (nar. 1948). Po loňském vydání románu Zloději krásy přichází na řadu jeho nejslavnější dílo, prvotina z roku 1981 Hořký měsíc, kterou o jedenáct let později úspěšně převedl na filmové plátno režisér Roman Polanski. Stejně jako Polanského snímek je i Brucknerova literární předloha dílem hlavně pro ty, kdo od umění požadují, aby zpochybnilo nejelementárnější řád věcí, který i pro podvratné živly mnohdy platí jako závazný. Na výletní lodi pluje do Indie asi třicetiletý učitelský pár, jenž v souladu s módním obdivem Evropanů k Orientu hodlá v Asii načerpat inspiraci k oživení svého monotónního kvazimanželského soužití. Do očistné cesty za hledáním „vlasti Jsoucna“ však vpadne jako ďáblův advokát předčasně zestárlý muž na invalidním vozíku. Pod slibem, že mu „půjčí“ svou pohlednou a sexuálně přitažlivou mladičkou manželku Rebekku, přiměje invalida Franz pedagoga Didiera, aby naslouchal vyprávění jeho životního příběhu. Ten je po všech stránkách předurčen zbavit mladého a notně úzkoprsého kantora jakýchkoli iluzí. (Připomeňme, že bytostný skeptik Bruckner se ve stati Melancholie z demokracie, zveřejněné krátce po listopadu 1989, snažil jako jeden z prvních západních intelektuálů připravit o iluze i nadšence, nekriticky vzhlížející k sametové revoluci.) V románu Hořký měsíc, jehož originální název zní výmluvně Lunes de fiel (česky: hořké, doslova „žlučové“ líbánky), se z Franzových úst dozvídáme, co všechno lidská bytost dokáže, má-li v úmyslu ochránit se v partnerském vztahu před hrozícím stereotypem. Franz s Rebekkou se chtěli dobrat lásky jinými cestami, než jaké povoluje morálka a konvence. Popis obscénností včetně urofilie a skatofilie, obsáhle a do detailů prezentovaný Brucknerovým vytříbeně uměleckým a do češtiny citlivě přeloženým jazykem, by v současné chvíli těžko našel na pultech českých knihkupectví konkurenci.
I ta nejintenzivnější láska ovšem v sobě podle autora skrývá frašku, domácí zvrácené sexuální hrátky partnerů jsou v zásadě taktéž jen dokladem maloměšťáckého peciválství. Původně tvořivý a zdravě pervertovaný nekonveční vztah přerůstá u protagonistů v konflikt, ve vzájemné týrání, při němž je chvílemi jeden pachatelem a hned zase dobrovolnou či nedobrovolnou obětí a které vrcholí nehodou, jež z vypravěče učiní nadosmrti invalidu. Absolvent filozofie na Sorbonně Bruckner, jak se ukázalo i v románech Zloději krásy a Božské dítě (Le divin Enfant, 1992), uplatňuje v prozaické tvorbě své schopnosti brilantního esejisty v návaznosti na nejlepší frankofonní tradici. V Hořkém měsíci třeba vyvrací Franzovými ústy názor, že perverze rovná se zvířeckost, neboť naopak právě živočichové se na rozdíl od lidí páří „normálně“. Zlo charakterizuje nikoli jako projev nevázanosti, jako selhání mravních principů, ale naopak jako výraz odříkání, askeze, neboť zlý člověk prý musí vyvinout úsilí a bojovat s předsudky pudícími ho k dobru. Právě na tomto místě nacházíme jasnou souvislost s esejistickou knihou Pokušení nevinnosti (La tentation de l´innocence, 1995), ve které se Bruckner věnuje zakořeněnému nešvaru lidských bytostí předvádět až exhibicionisticky svou mravní bezúhonnost. I v láskyplném způsobu, jakým perspektivní lékař Franz zachází na počátku s Židovkou Rebekkou, obyčejnou kadeřnicí pocházející z Tuniska, najdeme falešné mravokárství dobře situovaných reprezentantů francouzské „kaviárové“ levice. Günter Grass v Německu kdysi varoval před pokryteckým filosemitismem. Stejně tak pařížský rodák a dobrý znalec němčiny i německé společnosti Pascal Bruckner hovoří v knize o nemístně okázalém zbožňování Židů, k němuž dochází v křečovité snaze odčinit minulost. Důsledek: Žid, který tuto lásku nepřijme, je pro nás zrádce. Hořký měsíc je románem stejně tak milostným jako politickým. K jeho četbě neuškodí vybavit se předem alespoň základními znalostmi díla markýze de Sade a literárního otce masochismu, autora novely Venuše v kožichu Leopolda von Sacher-Masocha. Vzhledem k odvážné snaze o zpochybnění věcí zdánlivě nezpochybnitelných je kniha v současné ediční politice českých nakladatelství cenným počinem.
Pascal Bruckner: Hořký měsíc. Přeložila Dana Melanová, nakladatelství Motto, Praha 2003, 240 stran, náklad neuveden, doporučená cena 199 korun.