Martin Šmaus – Děvčátko, rozdělej ohníček

22.09.2005 – ONDŘEJ HORÁK (LN)

Nakladatelství Knižní klub vyhlásilo vítěze již 10. ročníku Literární ceny Knižního klubu. Dosavadními laureáty jsou mj. Hana Andronikova s románem Zvuk slunečních hodin (2001) či autor filmové série Básníků Ladislav Pecháček s rozsáhlou knihou Osvobozené kino Mír (2002). V loňském roce zvítězil televizní režisér Václav Křístek s „krčínovským“ románem Cesta na poledne, v letošním roce uspěl románový debut Martina Šmause (1965) s názvem Děvčátko, rozdělej ohníček.

Rozptýlené obavy

Martin Šmaus vyrůstal v Rokycanech, později v Plzni, v Praze pak vystudoval jak střední školu, tak elektrotechnickou fakultu. Posléze zakotvil v Odrách, kde dosud pracuje jako technik v tamní nemocnici. Na přebalu knihy nalezneme rovněž romskou verzi názvu románu: Na cikňi na bari, čarav tro voďori. První, co asi přijde na mysl, je obava, že půjde o nějaký laciný romský folklor či o humanistickou snahu ukázat romské spoluobčany v lepším světle. Tyto obavy Martin Šmaus velmi brzy rozptýlí. Romy se totiž snaží nahlížet velmi střízlivě – ukazuje jak jejich přednosti, především muzikálnost, tak jejich negativní stránky, například majetnický vztah ke svým dětem, které se musí od útlého věku podílet na získávání finančních prostředků ne zrovna čestným způsobem.

Autor však rovněž velmi citlivě ukazuje, že některé na první pohled negativní činy Romů jsou pouhými reakcemi na okolní svět. Je zkrátka velmi příjemné, že při čtení příběhu se mimo jiné dostavuje pocit, že romskou mentalitu poznáváme, aniž by nám někdo nutil únavné černobílé vidění. Velmi mile překvapí rovněž Šmausův styl. Na debut, přestože poněkud opožděný, naprosto suverénní – i díky němu jsme ihned vtaženi vírem příběhu.
Hlavní postavou románu je romský chlapec Andrejko Dunka. Příběh začíná na východním Slovensku, později je Andrejko vytržen z matčina náručí a strýcem odvezen do Čech, do Prahy. Tetou a strýčkem je Andrejko přinucen žebrat, krást, později se dostává do polepšovny, odkud uteče zpět na východní Slovensko. Cikánská osada je však již opuštěná a jeho matka pohřbena na neoznačeném místě. Několik měsíců Andrejko žije v chalupě osamělého starce, později se vrací do Prahy, rodina se však mezitím přesunula do Plzně. Tam nejprve chodí do školy, nějaký čas pobývá s dalšími dětmi v dětském domově a později se zamiluje do bělošské dívky a najde si práci v pivovaru.

Tato idyla však nemá dlouhého trvání – bílými chlapci je kvůli lásce k oné dívce šikanován, ožene se nožem a jednoho z útočníků zabije… Vězení, blázinec… pak útěk se „sestřičkou“ Anetkou zpátky na východ Slovenska. Tam spolu po čase začnou žít jako milenci a manželé, narodí se jim dcerka. Když ale Anetka po útoku jednoho z vesničanů umírá, vrací se Andrejko do Plzně, kde nemocnou dcerku nakonec zanechává před lékařskou pohotovostí. Jiný způsob, jak zachránit její život, Andrejko nezná.

Ctihodný vítěz

Šmausův román je výborný nejen způsobem podání, ale také tím, že přináší velmi bohatý příběh, který se – velmi přirozeně – rozprostírá po celé šíři bývalého Československa a jeho časové rozmezí sahá na jedné straně k letům druhé světové války, na straně druhé právě k rozdělení Československa. Na výborném vyznění románu nic nemění ani probleskující vliv Bohumila Hrabala. Autor okouzlení Hrabalem nepopírá, je ovšem natolik zaujat svou věcí, že o epigonství může být řeč je velmi těžko. V logice příběhu pak rovněž přichází finální zvolnění, jak co se týče dějových zvratů, tak ve vystřídání stylistické hektičnosti za „katarzní“ meditativnost. Takoví vítězové zvyšují prestiž cen.

Martin Šmaus: Děvčátko, rozdělej ohníček. Knižní klub, Praha 2005, 256 str.