Alena Mornštajnová – Hana

PETR KUKAL – Lidové noviny – 16.12.2017

Román Aleny Mornštajnové Hana získá alespoň v jedné kategorii cenu Magnesia Litera 2018 a skončí do třetího místa v anketě Kniha roku Lidových novin 2017,“ začíná jedna ze starších recenzí na příběh Židovky Hany, který od jara letošního roku válcuje českou prózu. Tohle poněkud sebevědomé orákulum nevyšlo autorovi úplně, přesto skutečnost, že se Alena Mornštajnová dostala v soutěži s prvorepublikovou tradicí do finále, napovídá, že máme co dělat s výjimečnou knihou.

Osud tří generací valašskomeziříčských Židů je tu popsán s bravurou, která vyráží dech. Stojí za ní svědomitá příprava, studium literatury, práce s prameny, rozhovory s pamětníky. Takhle se člověk připravuje na populárně-naučnou monografii; zúročit získané informace v románu a odolat přitom pokušení prodat na jeho stránkách všechnu objevenou faktografii vyžaduje ukázněného autora. Takového, který tři přečtené články z dobových novin shrne v jednoslovné replice vedlejší postavy. Přesně to autorka dělá a přesně to činí její román dokonale životným a uvěřitelným.

Autorčin styl poskytuje podobně opulentní čtenářský zážitek, jaký nabízejí knihy Petra Stančíka. Má vytříbený smysl pro váhu každého slova, pro rytmus věty i odstavce, dokáže odstínit jemné nuance situací. Jen s popisem emocí pracuje Alena Mornštajnová s úsporností až asketickou; v podstatě jen eviduje realitu, vnitřní i vnější. Svým postavám tak neponechává téměř žádný prostor pro citové prožitky – všechny je surově a nemilosrdně přenese na čtenáře.

Děj z počátku běží jak dětský mlýnek na potoce – protože právě tam v dětství začíná: nebezpečnou hrou, která jakoby předznamenala základní pořádající princip příběhu, totiž špatně vyměřený krok. Sled špatných rozhodnutí. Po tom prvním tisíc dalších, takže o dramatické zvraty tu není nouze. Skládanková kompozice, změny vypravěčů i časových rovin a střídání ich-formy s er-formou výborně stupňují napětí: zrychlují či zpomalují děj, staví již jednou řečené do nových kontextů a jako stereogramy ukáží skutečný obraz událostí až při složení dvou (či více) úhlů pohledu.

Hana je jednou z nejlepších knih o holokaustu, jaké autor tohoto textu četl, a nebál by se ji srovnat se Zvukem slunečních hodin Hany Andronikové. Právem vzbudila zájem i o předchozí autorčiny tituly, které teď čtenáři znovu objevují.

Alena Mornštajnová: Hana. Vydalo nakladatelství Host, Brno 2017, 310 stran. Originál recenze.

6.–7. místo v anketě Kniha roku Lidových novin

Pro knihu hlasovali Markéta Hejkalová, Marta Veselá Jirousová, Pavel Kotrla, Petr Kukal, Martin Nodl, Jakub Šofar a Jiří Trávníček.