Lucía Etxebarria – Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti

10.05.2007 – ONDŘEJ HORÁK (LN)

Line, kamarádka hlavní hrdinky románu Cristiny, při jízdě ranním autobusem přemítá: „Teda kdybysme všechnu energii, kterou dáváme do sexu, který je v našem případě spousta, použily na něco jinýho, strašně bysme zbohatly. Například když ses tedy rozhodla nešukat, můžeš napsat román. Představ si všechen ten čas, co ti zbude.“

Lucía Etxebarria (1966) opravdu román napsala. A její debut Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti (1997) byl čtenáři přijat velmi vřele. V loňském roce autorka navštívila rovněž Prahu a na adresu své románové prvotiny uvedla: „…tu knihu jsem napsala již před mnoha lety, takže to trochu připomíná, jako když se díváte na nějakou starou fotografii a říkáte si, že v té minisukni máte ale ránu.“ Román byl rovněž zfilmován, ale výsledkem byl podle Lucíi Etxebarrii „typický europudink“.

Autorka se narodila v Baskicku, ovšem za Frankovy vlády byla baskičtina zapovězena, takže se doma mluvilo tímto jazykem tajně. Později se však Lucía Etxebarria přesunula do Madridu a stala se autorkou španělskou. Dosud vydala sedm próz, nejnovější je letošní Cosmofobia, rovněž dvě knihy poezie, několik svazků esejů a taktéž sepsala čtyři scénáře. Je mimo jiné také autorkou knih Příběh Kurta a Courtney a Courtney a já, pojednávajících o Kurtu Cobainovi a Courtney Love. O nich je zmínka i v nyní přeloženém románu.

Deprese jak bejk

Autorce byla kritikou přiřčena nálepka Almodóvar v sukních. Snad proto, že Lucía Etxebarria ve svém románu Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti rovněž zachycuje dobu po smrti Franciska Franka v roce 1975, kdy došlo ve Španělsku k uvolnění politické atmosféry.

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou je Cristina. Vedle ní však v románu promlouvají také její dvě starší sestry, Rosa a Ana: „…dobře, uznávám, že to máme doma trochu hustší, dvě sestry chodí k cvokařovi a nejstarší brečí doma s depresí jak bejk.“ Zatímco Cristina je studentkou, která se rozhodla pracovat v baru, Rosa dělá velkou kariéru ve velké firmě a Ana je manželkou, matkou a ženou v domácnosti. Cristina má pocit, že ji sestry mají kvůli její práci a oblékání za děvku. Pravda ovšem je, že všechny tři vlastně chtějí to, co nemají, zatímco s tím, co mají, si nevědí rady.

Cristina si sice užívá sexu, drog, hudby, nahodilosti a mládí, ale je osamělá, protože nechala odejít svého milence: „Tak jsem náhodou poznala Iaina na nějakém večírku a zasekla se. Kundou, protože měl obrovské péro a protože byl sexuální rekordman. A srdcem, protože byl naprosto odlišný od všech lidí kolem mě.“ Inteligentní a úspěšná Rosa je také osamělá a to, čeho dosáhla ve své kariéře, by ihned vyměnila za jedno vřelé objetí, vždyť jí právě bylo už třicet. A Ana? Ta má synka (chtěla dcerku) a manžela, který „má v očích něco z mírného volka“, přestože milovala manželova kamaráda.

Od jeptišek za bar

Lucía Etxebarria píše lehce, kapitoly ve velmi zdařilém českém překladu plynou… Některé pasáže jsou velmi vtipné a feminismus, silněji projevený v dalších autorčiných knihách, román nijak neústrojně nenabourává – neboť je přirozenou součástí příběhu tří sester. Nejde ale pouze o knihu kratochvilnou, ani o knihu pouze pro ženy, vypráví totiž o vstupu do světa dospělých, a to se týká každého.

Svět se během dospívání tří sester měnil závratnou rychlostí. Chodily do školy k jeptiškám, potom je ze dne na den opustil otec, následně se přistěhovala teta s pohledným bratrancem… A pak už naplno narazily na prázdnotu života. Jedna se před ní snažila schovat do hájemství manželství, druhá do skafandru pracovního nasazení a třetí do večírkových eskapád, při nichž se vyspala s půlkou Madridu.

Cristina totiž nastoupila do baru proto, že už nechtěla otročit za pár peset v nudné firmě. I ona se se svou divokostí samozřejmě složitě vyrovnává, ale nakonec to vypadá, že její cesta je přece jen z těch špatných nejlepší: to, co zažila, jí už nikdo nevezme, a nebude mít později pocit, že něco prošvihla.

Lucía Etxebarria: Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti. Přeložila Hana Kloubová Garamond, Praha 2007, 284 stran.