Michael Chabon – Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye
31. 07. 2004 – Martin Foret (LN)
Tematický záběr Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye (2000) je široký. Když se smíchají legendy o Golemovi, eskamotérské kousky, kruté válečné osudy Židů, fantazie ze superhrdinských komiksů, běsnění druhé světové války, mrazivé ticho Antarktidy s tématy, jako je láska, přátelství a homosexualita, může z toho být buď podivná porce postmoderního guláše… anebo tento skvělý román.
V českém prostředí jsou Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye lehce v nevýhodě. Na rozdíl od čtenářů v USA, kde za ně Michael Chabon (*1963) získal v roce 2001 Pulitzerovu cenu, je pro ty české jedno z hlavních témat, zlatý věk amerického komiksu, asi tím nejodtažitějším a nejnepochopitelnějším fenoménem v rámci celé západní kultury. Na druhou stranu autor svůj příběh rozehrává v nám blízkém prostředí meziválečné Prahy, což v současné angloamerické literatuře není zrovna časté. A možná skrze tuto linii nakonec českého čtenáře zaujme i ta komiksová.
Kavalier a Clay (a Eskapista)
Josef Kavalier a Samuel Klayman jsou dva židovští bratranci. První vyrůstá v Praze, zajímá se o eskamotérství a obdivuje mistra úniků Harryho Houdiniho. Jeho rodičům se podaří zařídit mu povolení k výjezdu z protektorátu a vízum do USA. Úřední postup se však zkomplikuje, a Josef nakonec z okupovaného Československa uniká tajně, nejprve do Litvy, ukryt v rakvi s Golemem, a dále přes Rusko a Japonsko. Druhý je z Brooklynu, hltá brakové sešity a komiksy, o které se i pokouší. Již při prvním setkání (v New Yorku na podzim roku 1939) pocítí spříznění nejen rodové a rozhodnou se, že vytvoří vlastní komiks vznikne tým Joe Kavalier & Sam Clay. Odvážná nabídka, která krom nadšení a jedné črty Golema nemá žádný základ, je Sammyho zaměstnavatelem přijata, a během víkendu se tak zrodí nový podnik a nový hrdina – Eskapista, ztělesnění všech zálib a tužeb obou tvůrců. Ostatně jako mnoho dalších komiksů, jak později shrnuje i Joe, když uvažuje o inspiraci, kterou čerpal od pěti stovek přestárlých puberťáků, kteří… usilovně sní a tvoří, aby proměnili svou nejistotu, falešné představy, přání i pochyby, vzdělání i sexuální úchylky v něco, čemu jen ta nejslepější společnost mohla odepírat označení „umění“. Joe do Eskapistových dobrodružství vkládá veškerou svou nenávist vůči nacistům, které neohrožený hrdina nekompromisně potírá – na titulu prvního sešitu dává do zubů dokonce samotnému Hitlerovi. Jakkoli zjednodušený konflikt na stránkách komiksů byl, je pravda, že komiksoví hrdinové bojovali proti třetí říši mnohem dříve, než se k tomu odhodlaly Spojené státy. Pak do armády dobrovolně nastupuje i Joe, kterého simulované bitvy v komiksových políčkách stále více neuspokojují. Netuší, co všechno opouští a že namísto vytouženého pomstychtivého vraždění nacistů ho čeká jen samota antarktické základny…
Román-dokument Hrdinové
Úžasných dobrodružství jsou autorskou fikcí, nemůžeme o nich však říct, že by nebyli skuteční – jejich osudy jsou více či méně inspirovány životy mnoha reálných postav, ať již v románu zmíněných, či nikoli. Základním, byť nejspíše ne jediným předobrazem ústředních postav byla skutečná dvojice rovněž židovských mladíků, „otců“ slavného Supermana: Jerry Siegel a Joseph (Joe) Schuster na svém hrdinovi, který se stal nejen nejznámější postavou, ale i synonymem superhrdinského komiksu, nevydělali stejně jako autoři Eskapisty zdaleka tolik jako vydavatelé, jimž v samém počátku prodali veškerá práva. Nechuť Joea Kavaliera smířit se s daným stavem komiksu a jeho snaha uniknout ze zaběhaných schémat a klišé, udělat z nového média i nové umění, pozvednout ho naroveň literatuře a filmu (neboť, jak poznamenává Joeova osudová láska a Sammyho pozdější manželka Rosa, žádné médium není z podstaty lepší než jiné), má vzor v reálném zaujetí kmotra amerického komiksu Willa Eisnera. S ním, stejně jako s dalšími žijícími komiksovými legendami, pořídil Chabon množství rozhovorů, nastudoval také řadu knih o zlaté éře amerického superhrdinského komiksu. Důkladně se připravil i na ostatní témata, která zpracovává. Vedle těchto a dalších reálných vzorů jsou oba hrdinové také ztělesněním dvou takřka archetypálních židovských osudů v Novém světě. Samuel je již rozeným Američanem, stínu svého původu a přistěhovalectví se však nezbaví. Svou vlast zná, chce se v ní nejen plně asimilovat, ale i vyniknout, stát se slavným a bohatým, splnit si svůj americký sen. Josef se sice rovněž snaží do nového prostředí zapadnout a své jméno, s příjmením přímo vybízejícím ke kafkovské zkratce, si mění na americké Joe, Spojené státy však vidí hlavně jako svou poslední šanci, když ztratil nejprve svou vlast a kulturu, později celou svou rodinu, minulost (a kvůli tomu pak vlastně i přítomnost). Motorem jeho snažení není osobní úspěch, ale snaha pomoci těm, které musel zanechat napospas nacistům. Když pak jeho poslední pokus o vzepření se osudu končí katastrofou, propadá zcela syndromu přeživšího – uzavírá se před světem, ztrácí schopnost komunikovat i milovat. Chabon, jehož předkové byli polskoruští Židé, se tak řadí do kontextu židovské literatury. Tento román-dokument je ovšem stejně věrohodný jako mystifikující. Čtenář se musí mít na pozoru, neboť autor chytře splétá postavy a díla skutečná s fiktivními, rafinovaně nás v poznámkách odkazuje na neexistující díla a události, aby nás utvrdil v tom, že popisované se opravdu stalo. Rozlišení mezi skutečností a fantazií je o to komplikovanější, že právě ty nejnepravděpodobněji působící zmínky mají oporu v historii (např. hysterická kniha Frederika Werthama Svádění neviňátek a následné protikomiksové běsnění), zato ty nejvěrohodnější jsou spisovatelovou konstrukcí. Pro člověka znalého komiksové historie je toto rozkrývání jednodušší a čtení možná i o něco zajímavější. Ale nejde jen o komiksy. Do děje vstupují i slavné postavy z jiných oblastí. Joe zachrání Salvatora Dalího, Sammy krátce pohovoří s Orsonem Wellesem, jehož Občan Kane je pro tvůrce Eskapisty mocným zdrojem inspirace. Zmiňováni jsou i sloupkaři New Yorkeru a další celebrity…
Úniky
Klíčové jsou v románu úniky. Eskamotérské umění úniků je Josefovou vášní už v mládí ve vlasti, díky němu se dostane z okupovaného Československa. Věnuje se mu i v Americe, kde svou zálibu vloží do vínku Eskapistovi, novému hrdinovi média, které bylo v očích svých kritiků také jen únikem (později se předmětem kritiky takzvaného eskapismu v rámci masmediální teorie stala především televize). Joeovi, protože přišel o matku, otce, bratra i dědečka, o přátele i nepřátele z mládí, o milovaného učitele, o své město, o své dějiny – o domov -, připadala obvyklá výtka, že komiksy nabízejí pouze únik před skutečností, spíš jako argument v jejich prospěch. Úniků však v jeho životě bylo mnohem víc: celý život unikal z provazů i řetězů, beden i pytlů, z okovů i z pout, ze států, z náruče ženy, která ho milovala, z havarovaného letadla i opiové závislosti, ze zamrzlého kontinentu, který se chystal zkrátit mu život. Nejen proto a nejen pro něj tak únik před skutečností představoval – zvlášť krátce po válce – lákavou výzvu. Ovšem neunikal jen Joe (a Eskapista, pro něhož byly úniky hlavním atributem), ale i Sammy – nejprve z malého bytu v Brooklynu a ze své obrnou oslabené tělesné schránky, později své pravé identitě, kterou v sobě důrazně popřel a umrtvil.
Velký román
V Úžasných dobrodružstvích skutečně nejde jen o komiksy a jejich zlatý věk. Zachycují i zlatý věk života hrdinů, po nichž přišel „jen“ obyčejný život, a také patnáct klíčových let historie USA. Proto je můžeme označit za velký americký román, ať již to značí cokoli. Je napsaný čtivě, ale nikoli lacině, má spád, napětí a humor, ale i hloubku a přesah, nabízí silný a citlivý příběh, přímý i rafinovaný, skutečný i smyšlený. Autor umí být objektivně popisný, apologeticky zapálený, (v „přepisech“ Eskapistových dobrodružství) senzačně fabulující, ale i vzrušeně lyrický. Michael Chabon byl u nás dosud takřka neznámý. S jeho dílem jsme se mohli setkat jen skrze filmovou adaptaci jeho druhého románu Wonder Boys (1995), která se pod názvem Skvělí chlapi objevila i v české videodistribuci. Debutoval románem Tajemství Pittsburghu (1989), dále mu vyšly povídkové soubory Vzorový svět (1991) a Mladí vlkodlaci (1999), naposledy pak dětská kniha Summerland (2002). Literární kritici ho přirovnávají nejčastěji k Philipu Rothovi či Bernardu Malamudovi. I podle jeho třetího, zatím posledního románu vzniká (v režii Stephena Daldryho) film. Takže bychom se s Kavalierem a Clayem napřesrok mohli setkat v kině… A na skutečných komiksových stránkách už byl v život uveden i Eskapista!
Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye. Přeložili David Záleský a Markéta Záleská. Vydal Odeon, Praha 2004. 608 stran.
