T. Jefferson Parker – S chladnou hlavou

02.08.2005 – DANA PACKOVÁ (LN)

V románu S chladnou hlavou T. Jefferson Parker úspěšně spojil klasickou detektivku s napínavým příběhem ze současné Kalifornie.

Co čekáme od detektivky? Pořád totéž – potěšení z toho, že odhalíme, „kdo je vrah“. Ale nejen to. Chceme příběh, jenž má spád, vynalézavou zápletku a hlavně pořádného detektiva. Nemusí se chovat ani zpola tak výstředně jako Holmes, Poirot, Wimsey a všichni staří dobří pátrači s velkým P. Ať je to kdokoli – policista či třeba herec nebo kněz -, tím, že vyšetřuje hrdelní zločin, se dostává do výjimečné situace. A ta nás baví.

Hlavní hrdina románu Američana T. Jeffersona Parkera (1953) není žádný myslitel ani superman. Nedávno rozvedený osmatřicátník Tom McMichael je „jen“ sympatický chlap. Dnešní čtenář se s ním cítí dobře – asi proto, že Tom si na nic nehraje, trápí ho spousta věcí a dělá chyby.

Je polda, a přesto si začne s ošetřovatelkou zavražděného. Vzápětí svou milenku sám zatkne, protože stopy ukazují přímo na ni. Podezřelá žena se jeví jako otevřená i záhadná – jenže Tom má jeden zásadní problém: nepozná, co je pravé a co falešné, i když to má přímo před očima. Nedaří se mu bohužel rozlišit šperk a bižuterii. Detektiv McMichael se osudově mýlí i v lidech.

S chladnou hlavou, s ohněm v srdci

Jedné bouřlivé lednové noci někdo umlátil Peta Bragu. Případ vlivného a bohatého starce má se svým týmem objasnit McMichael, detektiv místního oddělení v San Diegu – a také muž s cejchem. Jeho dědu zabil před padesáti lety právě Pete Braga. Na oplátku Tomův táta údajně zbil Petova syna tak krutě, že Victorovi zůstal rozum na úrovni desetiletého děcka. Nikdy se ale neprokázalo, že to udělal opravdu on. Obě rodiny se pak po celá desetiletí nenáviděly.

Vyšetřování Bragovy smrti přidělili McMichaelovi jeho nadřízení, ale objasnit vraždu i vše, co k ní vedlo, chce Tom především kvůli sobě. Vždyť se stal policistou i proto, aby zastavil kolotoč násilí v obou rodinách. Že ho může kdokoli obvinit ze střetu zájmů, na to Tom vůbec nepomyslí. Ke své škodě.

Prachy tě změní

V klasických detektivkách byla nejdůležitější zápletka, pravé a falešné stopy, důkazy, alibi. A také dramatická výstavba děje, kdy po nezbytných peripetiích přichází rozuzlení a katarze. Tohle všechno dnes pro mnohé autory není až tak důležité. Píšou spíš profesní román o policistech (za všechny jmenujme McBainovy příběhy z 87. revíru), psychologickou studii životní krize hrdinypolicisty (třeba v rebusovské sérii Iana Rankina) a zvláště pak thriller, kde jde detektivovi o holý život, neboť jeho pátrání se nelíbí těm, kdo mají zločin na svědomí.

T. Jefferson Parker dokázal tyto žánrové odstíny dokonale využít a působivě spojit se starou dobrou detektivkou. Nabízí však mnohem víc. Do poslední chvíle udržuje čtenáře v napětí, mate jej, nedovolí, aby měl jasno příliš brzy. Charaktery jednotlivých postav vyjasňuje postupně, vždy překvapivě. Ne náhodou je Parkerovým literárním vzorem Dashiell Hammett. Nejspíš proto, že důkladně znal policejní rutinu, popsal gangsterské války a vytvořil postavu ryze amerického detektiva. Stejně jako Hammett se i Parker bez obdivu dívá na peníze a jejich moc. Zkorumpovaný policista Thigpen se svěřuje Tomovi: „Prachy tě změní…Jeden den pomáhám Victorovi, protože je mi ho líto, že se zamiloval do tátovy děvky. O pár týdnů později říkám starému pánovi, že mu syna zabijeme, pokud nás udá.“

Samotného detektiva McMichaela lze přiřadit k zástupu „tuhých chlapíků“, jakých v běžném životě moc není – nemá špinavé ruce, je prostý a přitom výjimečný, od nikoho se nedá uplatit ani urážet. Nechybí mu hrdost ani drsný humor. A co víc, autor o něm umí psát tak, že jej vnímáme jako živého člověka, na kterého jen tak nezapomeneme.

T. Jefferson Parker: S chladnou hlavou. Přeložil Martin Verner, BBart, Praha 2005, 317 stran.