Margaret Atwoodová – Slepý vrah
22.02.2002 – PETR FANTYS (MF)
Když předloni prozaička a básnířka Margaret Atwoodová získala prestižní britskou cenu Booker Prize za román Slepý vrah, někteří novináři mylně napsali, že jde o cenu „za celoživotní dílo“. Avšak přečteme-li si Slepého vraha, ujistíme se, že porotu Booker Prize netřeba podezírat z toho, že cenu udělila za zásluhy, byť je Atwoodová nesporně má – od konce 60. let náleží k předním osobnostem kanadské literatury. Nicméně souvislosti s „celoživotním dílem“ ve Slepém vrahovi najdeme. Jako by byl precizní sumou rysů, jimiž se díla Atwoodové vyznačují. Stejně jako v románech Jedlá žena (The Edible Woman), Vynořování (Surfacing) či Ublížení na těle (Bodily Harm) jsou středem pozornosti životy žen deformované společenskými konvencemi a možnosti vysvobození z nich.
Dva romány v jednom
„Feministická“ témata u Atwoodové nevyznívají přímočaře. Kanaďanka je schopna psát s odstupem a ironií, které jakýkoliv náznak ideologizování obracejí naruby. A tento chlad má na čtenáře opačný účinek – autorčiny knihy dokážou vyvolat silné emocionální pohnutí. Strohý styl, propracované používání jazyka i nezvyklé metafory se skvěle mísí s výborným vypravěčstvím. Atwoodová kombinuje čtivé příběhy s komplikovanou strukturou a neváhá využívat prvků sci-fi či fantasy literatury; ty jsou třeba základem jejího předchozího románu Příběh služebné (Handmaid’s Tale) a ve Slepém vrahovi se objevují „v jednom z příběhů“. Slepý vrah je totiž veden ve dvou románových liniích, jakýchsi „podrománech“. V tom prvním dvaaosmdesátiletá vypravěčka Iris vzpomíná na svůj život. Ústřední postavu v něm tvoří její sestra Laura, která je jakýmsi „iracionálním“ dvojníkem vypravěčky. Sága rodiny z vyšších vrstev se časově rozpíná téměř přes celé minulé století. Na jejím pozadí se odvíjí kanadská historie. A tento dějinný horizont je doplněn tragicko-ironickým pohledem umírající Iris na stáří a naši současnost. Druhá románová linie je dílem Irisiny sestry Laury. Kromě tajného mileneckého svazku ženy z bohaté rodiny a komunisty zde najdeme i zmiňovaná fantastická vyprávění, v jejichž centru stojí „brakový příběh“ slepého vraha – bývalého tkalce koberců a němé dívky, která má být obětována. Z letmých náznaků se postupně odhaluje překvapující tajemství románu a rozsah tragédie obou protagonistek.
Více péče, prosím!
Atwoodová hojně využila různých postupů současného románu. Zdůrazňuje složitý vztah dějin a paměti – jedním ze stěžejních motivů je zde motiv fotografie, jenž postupně s dalšími prvky románu obrací pozornost ke zprostředkovanosti našeho vnímání historie i našeho vlastního života. Nechybí téma psaní ani reflektované využití mýtu a alegorie. Přesto tu nenajdeme onu frivolní hravost, jež bývá typická pro postmoderní romány. Slepý vrah je čtivý text, který vtahuje do hry nerozhodnutelných otázek. Do jaké míry ničí historie a společenské konvence náš život, a co je naopak pouze naším dílem? Je oběť nevyhnutelná a jaký má smysl? Není hranice mezi racionálnem a iracionálnem jen další společenskou konvencí? Slepý vrah je vyzrálým textem vyzrálé autorky. Totéž bohužel nelze říci o překladu. Texty Atwoodové nejsou pro překladatele jednoduchým úkolem, vyžadují zkušenost a invenci. Ve Slepém vrahovi autorka pracuje s anglickými hovorovými výrazy z doby před druhou světovou válkou a využívá mnohá přísloví a rčení. Překladatelé i redaktor podali nevyrovnaný výkon. Řemeslně slušně zvládnuté pasáže střídají nešikovnosti i vyslovené chyby jazykové i věcné. Není možné podat tu podrobný výčet prohřešků, takže jeden za všechny: Djuna Barnes, Elizabeth Smart i Carson McCullers, o nichž se vypravěčka zmiňuje, nejsou známí „autoři“, nýbrž „autorky“ – je sice možné se přít o to, zdali by se jejich příjmení měla přechylovat, ale „y“ ve shodě přísudku s podmětem si zaslouží. Škoda, že na vydání překladu tohoto snad dosud nejlepšího románu Margaret Atwoodové nebylo vynaloženo o něco větší úsilí.
Margaret Atwoodová: Slepý vrah. Přeložili Soňa Nová a Ondřej Poduška. BB art, Praha 2001 (fakticky 2002), 400 stran, náklad neuveden, cena 199 korun.
