Asko Sahlberg – Styk

4.10.2007 – ONDŘEJ HORÁK (LN)

Na město dopadají bomby a v prázdném bytě se dva lidé oddávají sexu. O jedné noci ve válečných Helsinkách píše finský prozaik Asko Sahlberg v novele s názvem Styk.

David Bowie ve známé písni Heroes zpívá o milencích, kteří stojí u zdi, líbají se a nad jejich hlavami létají střely. Finský autor zase napsal prózu o milencích, kteří stráví noc v luxusním bytě, zatímco Rudá armáda bombarduje Helsinky.

Asko Sahlberg (1964) se českému čtenáři představuje v krátkém čase již podruhé. Před dvěma roky vyšel překlad jeho knihy Pírko o mentálně postiženém chlapci. V útlé novele Styk (2005) se prozaik vrátil dvacet let před své narození, do atraktivního dějinného období druhé světové války.

Překladatel k tomu v závěrečné poznámce podotýká: „Helsinky byly bombardovány v průběhu druhé světové, respektive pokračovací války celkem devětatřicetkrát. Naposledy 26./27. 2. 1944, tedy právě tehdy, kdy se odehrává Sahlbergův příběh. Tehdejší bombardování bylo součástí nejrozsáhlejšího leteckého útoku na Finsko, trvalo jedenáct hodin a za tu dobu 896 letadel svrhlo přes pět tisíc pum.“

Nutno dodat, že úspěšnost bombardování byla díky protivzdušné obraně pouhých pět procent a že poté Stalin dálkové letectvo rozpustil. Všichni helsinští obyvatelé jsou tedy v krytu, ovšem Axel a Valma, hlavní postavy Styku, zůstávají v bytě a milují se. Potkali se v kavárně. On si myslí, že Valma je jednou z žen, jež nouze donutila prodávat své tělo. Ona si myslí, že Axel je domovníkův syn, který se jí tehdy zamlada tolik líbil…

Autor rozehrál komorní, časově omezené drama. Text ušil vymyšlenému příběhu na míru, nicméně při jeho čtení napadne, že by možná vůbec nejlépe tomuto setkání na jednu noc slušela podoba divadelní hry… Nota bene když se v textu objevují i vypravěčské vstupy, které přiznávají konstruovanost příběhu.

Ani v bytě v liduprázdném domě však nakonec Axel a Valma nemají dostatek soukromí. Nejprve je vyruší domovník, který se v čase náletů vydává loupit a je nemile zaskočen tím, že na někoho narazil. Podruhé je Axelova a Valmina sexuální aktivita přerušena malou holčičkou. Ta pro změnu předstírá, že se ztratila rodičům, ovšem důvod její přítomnosti v opuštěném domě je tentýž jako domovníkův. Válka dělá s lidmi divné věci.

O tom by mohl vyprávět i samotný Axel, kterému se začalo během války tak dařit na černém trhu, že dokonce donutil konkurenta – nadřízeného –, aby mu přenechal svůj byt v luxusní čtvrti. To Valma na tom finančně opravdu není dobře. Oba mají však společné to, že se jejich osobní život rozpadl a že de facto ztratili jakýkoliv kontakt se svými dětmi. Prozaik tedy odhaluje postupně minulost svých hrdinů, a tedy jejich pravou identitu. A než se přiblíží ráno, přijde vyústění i tohoto krátkého příběhu…

Asku Sahlbergovi se podařilo velmi sugestivně navodit atmosféru únavy z války. A také sestrojit příběh o dvou okoralých lidech, kteří se válce vzepřou tím, že ji alespoň na chvíli přestanou brát na vědomí, přestože, jak zpívá ve zmíněné písni David Bowie, mohou být hrdiny jen jeden den, tedy noc. Anebo nejde o žádné vzepření se realitě války, ale o pouhý projev sobectví? Zase pocítit na svém těle dotek něčí ruky?

Asko Sahlberg: Styk. Přeložil Vladimír Piskoř Havran, Praha 2007, 104 stran.