Mordecai Richler – Učňovská léta Duddyho Kravitze

28.01.2004 – KLÁRA KOLÍNSKÁ (MF)

Své spisovatelské úsilí charakterizoval Mordecai Richler (1931-2001), kanadský prozaik židovského původu, takto: „Snažím se říkat pravdu. Myslím, že pravda by neměla být sezonní záležitost jako hokej nebo senná rýma. Říkat pravdu by měl člověk dokázat za každých okolností.“ Jeho pověst byla s těmito slovy v souladu. Byl znám jako kontroverzní autor, v Itálii, kde je hojně překládán, se dokonce pro politické invektivy ujal termín richleriano. Ironií uměleckého osudu tohoto autora je, že nejvíce kritiky sklidil z řad židovské komunity, z níž sám pocházel. Důvěrně totiž poznal a popsal její méně vznešené, o to úzkostlivěji tajené rysy. V češtině je nyní Richler dostupný vůbec poprvé – románem Učňovská léta Duddyho Kravitze.

Chudý kluk z ghetta

Jde o průzračný, tradičně vyprávěný příběh o mladíkovi, jenž má jasný a v zásadě nezpochybnitelný cíl: uspět ve světě byznysu, a tím si zajistit uznání okolí. Cíl sleduje s odhodláním hraničícím s posedlostí. Je ochoten obětovat mu cokoli. Včetně morálních zásad, ba posledních zbytků lidských ohledů. Duddyho snahu a identitu fatálně určilo prostředí, z něhož pochází. Je nejen klukem z chudé rodiny, kde toho příliš nezbývá na citlivou citovou výchovu, nýbrž i klukem ze židovské čtvrti, kde se bizarně mísí striktní konzervativní tradice s moderním světem, s bojem o ekonomické a etnické přežití. V Montrealu se navíc tato zkušenost židovstva, prožívaná samozřejmě i v jiných částech světa, komplikuje tím, že místní židovská čtvrť – v okolí Richlerem proslavené ulice St. Urbain – se nachází v anglofonní části převážně frankofonního města. Jde tak o násobené odsouvání definované skupiny lidí ke společenskému okraji – a o vytváření specifického kulturního prostředí. Ve svém předchozím románu Son of a Smaller Hero (1957) ho Richler jednoznačně definoval jako novodobé ghetto: „Ghetto v Montrealu nemá skutečné zdi ani opravdové rozměry. Jeho zdmi je zlozvyk atavismu a jeho rozměry jsou iluze. Ale ghetto přesto existuje.“ Kravitz se pravidlům boje o přežití naučí velmi záhy. Duddyho bitvu o místo na slunci odstartuje – což je ironie typická pro Richlera – nabádání dědečka, starého Simchy, poněkud dojemného představitele toho nejlepšího v tradičním židovství: „Chlap bez půdy je nula.“ Zatímco však Simcha, byť žádnou půdu nevlastnil, do konce života neztratil lidskou důstojnost, Duddy je ochoten svému a dědovu snu dostát za každou cenu. Je to příběh člověka v křehké a specifické životní fázi: v období dospívání a lidského učednictví. Podle Richlera je v této etapě vždy nejdůležitější lekce z morálky; dobrá známka z tohoto předmětu je nejjistější zárukou dobrého vysvědčení ve škole života.

Touha po vítězství

Duddyho osobní válka o místo na slunci je fascinujícím, ale místy i krkolomným bojem o čas. Duddy má naspěch, nemůže a nechce nechat výsledky svého úsilí dozrávat v přirozeném rytmu. Chce vyhrát okamžitě, ale současně jako by mu chyběla psychologická hloubka umožňující porozumět důsledkům vlastního jednání. Tato okolnost sice mírně zplošťuje skvěle odpozorovanou Duddyho postavu, ale zvyšuje tempo příběhu a činí z Richlerova románu napínavé čtení. Až do konce si nejsme jisti, zda Duddy uposlechne další rady do života, obsažené v dlouho neotevřeném dopise od strýce Benjyho: „Chlap může mít dvě, tři, čtyři různý tváře naráz, ale dospělej chlap jenom jednu. Ty ostatní v sobě musí udusit. Máš v sobě dravce, Duddele – skutečnýho behémota, a v tomhle drsným světě je jednoduchý nechat ho, aby tě ovládl. Nedopusť to, Duddele. Buď gentleman. Buď chlap.“ Přes značný odstup od vydání originálu (román poprvé vyšel v roce 1959) je překlad Učňovských let Duddyho Kravitze nejen zajímavou sondou do stále platných dilemat morálních, ale i vítaným příspěvkem k poznávání bohaté a mnohohlasé kultury Kanady. Dodejme, že Argo připravuje k vydání autorovu prózu Šalomoun Gursky byl u toho, jež byla roku 1990 nominována do užšího výběru Booker Prize a v témže roce získala Spisovatelskou cenu Britského společenství.

Mordecai Richler: Učňovská léta Duddyho Kravitze. Přeložil Petr Pálenský. Argo, Praha 2003, 315 stran, náklad a cena neuvedeny, prodává se za 259 korun.