Jan Novák – Centimetr od tvých rtů

05.05.2006 – DORA KAPRÁLOVÁ (MF)

S prozaiky, jejichž knižní hrdinové se potýkají s nelítostným světem reklamních agentur, úpí pod vedením nekompetentních pitomců a nakonec vítězně s cynickou skepsí odcházejí zpět do svobodného outsiderství, jako by se v poslední dekádě roztrhl pytel.

Společně s literárně zpracovaným tématem „prozření“ přichází onen -předem se omlouvám za tupé zobecnění – typický fenomén pro současnou české prózu: psaní jako (auto)terapie. Kdo nemá intelektuální ambice psát romány reflektující českou společnost prošlého století (jako třeba Miloš Urban, Jiří Hájíček či svým způsobem Jáchym Topol v poslední knize Kloktat dehet), ubírá se rád touto cestou. Nadneseně se tomu říká reflexní próza, ve skutečnosti do sebe benevolentní označení vcucne lyrizovanou výpověď Hany Pachtové i zemité imprese zábavného skeptika Emila Hakla. A právě tomuto pražskému autorovi jako by z oka vypadl ne přímo epigon, leč až nápadně podobný autor – Jan Novák (*1962).

Humor jako vykoupení

V debutujícím svazku sedmi nerozsáhlých povídek Centimetr od tvých rtů přejímá v podstatě stejná témata, schéma i impresivní styl, s jakým roku 2001 zmíněný Hakl v prvotině Konec světa okouzlil značnou část čtenářů. Zatímco se však Hakl nebál „tekutosti“, totiž lyricky vyhřezlých odboček a úvah, Novák s těmito literátskými drobty zachází úsporněji, opatrněji, drží se hlavního toku příběhu, takže jeho texty vyznívají lapidárněji přímočařeji.

Novákovy povídky nelze označit a priori za humoristické, přestože právě humor, přesněji tragikomické momenty vypravěče Honzy, jsou pro autorův styl příznačné. Texty jsou postaveny na principu několikavětých kapitol téměř filmových střihů. Současně je kniha komponovaná tak, že se postavy jednotlivých povídek vzájemně setkávají a je tak navozeno zdání kontinuity, čímž povídky přetékají do jakéhosi románového „fragmentu“. A o čem příběhy jsou? Zavádí nás do mikrosvěta čtyřicátníka, který s cynickým požitkem stárnoucího romantika líčí své potíže se ženami, pitím, dětmi, chorobami, stěhováním se z Brna do Prahy.. Sympatické je, že autor má i přes proklamovaně přiznanou „autobiografičnost“ epickou rovinu textu víceméně pod kontrolou. Udržuje publikum v napětí a nepodléhá sebelítosti, sentiment vyvažuje skepsí a úlevným humorem. Nadto nelze Janu Novákovi upřít vypravěčský talent a smysl pro přesnost pozorování i překvapivou pointu (povídka Železná opona).

Jedna a dost?

Za zjevně nejproblematičtější považuji úvodní povídku Absolutní tutovka. Psát o převratu je pro generaci českých spisovatelů, narozených kolem roku 1960, dost možná ten nejtěžší oříšek. Jak totiž zpracovat události přeplněné nezřízenou (z odstupem let až dětsky naivní) radostí třicátníků; radostí, kterou za pár let vystřídala skepse z ranného kapitalismu? Novák chaoticky a bez odstupu (tolik typického pro zbylé texty) zatěžkal povídku enigmatickými postřehy z vojny a osobního života, což v konečném vyznění působilo poněkud kostrbatě.

Druhá povídka Renátina volba už je napsaná jistějším perem – příběh zmatené třicátnice Renáty, která s hrdinou naváže podivný, k záhubě odsouzený vztah. Tady se už z prozaika vyklubal solidní a hlavně zábavně ironický vypravěč, který to s textem umí. Jen občas mu pro samou žovialitu ujede nějaké to přebujelé denuminitivum („celičkou“ vymydlí), občas se zdá, že jistá „antiliterárnost“, která prochází celou knihou, je místy až schematická (povídky z reklamního prostředí Zbytková energie a Milosrdná historie). Asi nejvýraznější je závěrečný text Náš člověk v unii, kde se Jan Novák překvapivě odvázal i z konvencí „zemité věcnosti“.

Z téhle nadprůměrné prvotiny zatím nelze jednoznačně usoudit, zda je vypravěčská úsečnost spojená s nadhledem zárukou talentu, který by autor v další knize mohl rozvinout i bez nutnosti psát výhradně jen o sobě samém.

Ale i kdyby šlo o „autorský strop“ a Jan Novák by jinou knihu nevydal, stačí to. Bylo by to dokonce milejší, než kdyby donekonečna klonoval a drobil stejné historky ze svého života. Tahle manýra totiž u bezmezně „terapeutického, upřímného psaní“ vždy tak trochu hrozí. Na druhou stranu by právě tento druh literatury mohl být pro mainstreamového čtenáře zábavnější a obecně „lidštější“ než formálně suverénní knižní produkty Michala Viewegha.

Jan Novák: Centimetr od tvých rtů – kniha povídek. Vydalo nakladatelství Dauphin Praha 2006 141 stran cena 148 korun.